JAK ZNIČIT podkožní TUK, který NECHCEME?

---

JAK ZNIČIT podkožní TUK, který NECHCEME?

Kdy a jak využijeme tuk k přeměně energie - abychom efektivně hubli?
Fyzická aktivita - práce, sport je katabolickou reakcí pro tuk a sacharidy. Tělo si je rozkládá pro tvorbu energie potřebnou k výkonu. Zato fyzická aktivita podporuje množství kosterního svalstva. Svaly rostou. ?

My si popíšeme dvě fáze aktivit:
- aerobní - TF (tepová frekvence) 90-120 - kardio zóna - udýchám to já, udýchá to i buňka.

- anaerobní ( zvýšená TF 140-17O tepová frekvence - asi brzy umřu - říkám si já)

Aktin a myozin jsou ti dva chlapáci co nám hýbou svaly. Zasouvají do sebe vlákna a tím nás přimějí k pohybu. K práci potřebuje sval energii - pro nás ATP (adenosintrifosfát). Ta přichází po štěpení MK (mastných kyselin) a glykogenu. Způsob syntézy ATP ve svalech záleží na druhu, intenzitě a délce trvání.

Když bude naše aktivita dynamická a velmi intenzivní, získává tělo energii z kreatinfosfátu a anaerobní glykolýzy. Když naopak naše aktivita bude ne příliš intenzivní, bude mít dostatečnou nabídku kyslíku, tělo sáhne po aerobní fosforylaci.
A my si teď důkladně popíšeme tyto dva rozdílné děje.

Anaerobní aktivita - více intenzivní. (umírám?)
Prvních 3-5 sekund tělo rychle pošle ATP z kreatinfosfátu. Pokud ovšem fyzická činnost pokračuje, organismus začne tvořit ATP anaerobní oxidací glukózy a vytěží - TEĎ VŠICHNI POZOR, jen 2 jednotky ATP. Další nevýhodou je pokles pH, v důsledku zvýšené tvorby laktátu, který se podílí na vzniku únavy.

Aerobní aktivita - méně intenzivní (pohoda..lalalala)
Fyzická zátěž za aerobních podmínek může být vykonávána po delší dobu, protože se vytváří rovnováha mezi energetickými nároky pracujícího svalstva, přívodu živin a odvodu katabolitů. Hlavním energetickým substrátem je gkukóza. Dochází k poklesu inzulínu a vzestupu glukagonu, kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Organismus začíná štěpit glykogen, tím se uvolní velké množství vody a my se potíme jako ?. Další nabídkou pro svaly je glycerol a mastné kyseliny. Jupí - ano teď to přichází. Jedná se o děj zvaný lipolýza - štěpení tuků. Při této aerobní činnosti organismus získá - POZOR! - 38 jednotek ATP.
Pokud jste si nevšimli - anaerobní - 2 ATP, aerobní 38 ATP. Když víc energie vyrobíš - víc spálíš. Je to dost jasné? Potřebujeme se držet v aerobní zóně!!!

Co mě ovšem zaujalo, organismus čerpá jen 50% potřebné energie z tuků a zbytek si hradí glykolýzou. Důsledkem toho jevu se po vyčerpání svalového glykogenu sportovec ZASTAVÍ, přestože nabídka kyslíku a energie z MK je dostatečná. Proč sval nemůže hradit větší podíl energie z tuků se neví a proto nezbývá než doplňovat u dlouhých aktivit sacharidy. (Neplatí pro LCHF).

Závěr.
Větší efekt na hubnutí má aerobní aktivita. Myslete na to, že lipolýza se výrazně zapojí až po 25 - 35 minutách s ohledem na intenzitu. Proto má pro nás význam déle trvající aktivity.
Nezapomeňte prosím na strečink po aktivitě a prostor na regeneraci organismu - dopřejte mu i odpočinek.

Sportu zdar!

Článek s panem Marečkem napsala Pavla Janovská.

---

Sdílet