Proč si jednoduše neodlehčit od masa - nemusíš ho mít denně.

---

Proč si jednoduše neodlehčit od masa - nemusíš ho mít denně.

A zde článek, který vás přesvědčí o bezpečnosti a PROSPĚŠNOSTI vegetariánské stravy (ti co nejedí maso).

Aktuální data ukazují, že naši předci v době paleolitu měli v jídelníčku zastoupeno cca na 3% masa v průměru.
Lov a konzumace masa byla podmíněna dostatkem jiné potravy.
Naše fyziologie se vyvíjela v územích tropických lesů, kde naší předci měli dost potravy celoročně. Změny klimatu a migrace do jiných podnebních pásem donutila naše předky lovit, když nebylo co jiného jíst. Homo Erectus žil před cca 1,8 mil. let. Ano, naší předci určitě jedli maso a lovili. O tom není žádný pochyb. Ale jedli ho méně, než se myslelo. Jeden z důkazů byla kosterní analýza izotopu dusíku, která ukazovala velké množství masa. Do určité doby to byl nejsilnější důkaz o konzumaci masa našich předků. Jenže někdy hodnoty byly vyšší než u lvů, kteří jsou výhradně masožraví. Jak je to možné, aby naši předci jedli víc masa než jenom maso? Až dodatečně se zjistilo, že ta analýza není tak přesná a izotopy ovlivňuje i dehydratace. Ve skutečnosti naši předci lovili jen příležitostně, když nebyla jiná potrava.

Antinutrienty.
Rostlinné zdroje bílkovin obsahují v syrové formě antinutrienty, které snižují stravitelnost a proto jsou tyhle mechanismy určování kvality bílkovin jen velmi orientační a jsou určeny pro hladovějící země, tam se jedná konkrétně o mechanismy určování kvality bílkovin PDCAAS a DIAAS, které v některých případech favorizují živočišné zdroje bílkovin. Jinak ve kvalitě bílkovin z rostlinných a živočišných zdrojů není téměř žádný rozdíl a maximálně v jednotkách procent.

Jak zamezit snížené stravitelnosti rostlinných bílkovin?
Jíst více obilovin, ovoce a zeleniny – na tom se jistě shodneme. Rostlinná strava je dobrou prevencí cévních onemocnění, rakoviny i cukrovky. Jenže pozor, potraviny rostlinného původu obsahují i tak zvané antinutriční látky, které snižují jejich výživovou hodnotu. I ty mají ovšem svá pozitiva. O lektinu někdy příště. Antinutriční účinky inhibitorů proteáz snižuje dostatečně dlouhé namáčení a tepelná úprava.

Přijdeme o svaly? Nahradí rostlinná strava maso?
Tahle informace se zakládá na pokusu z 60. let kdy zjistili, že krysy rostou pomaleji na rostlinné stravě, než na živočišné. Pak v jednom časopise (ani ne vědecky zaměřeném) na základě toho došli k závěru, že rostliny nemají kompletní spektrum aminokyselin a od té doby se to šíří a cituje ve studiích. Ideální pomůcka k zjištění AMK v potravinách je apk Cronometr, který ukazuje jednotlivé aminokyseliny v potravinách. KAŽDÁ rostlina má kompletní spektrum esenciálních aminokyselin. Není výjimka. Esenciální aminokyseliny jsou ty, které si nedovedeme sami vyrobit. Ale ani zvířata je nedokážou vyrobit a musí je přijímat ve stravě. Totiž žádné zvíře nedokáže vytvořit bílkovinu de-novo. Jediný kdo to dokáže, jsou rostliny za pomocí bakterií v půdě. Pouze rostlina dokáže vzít molekulu dusíku a pomocí slunečního záření vytvořit bílkovinu. Ostatní živočichové vytvářejí bílkoviny a neesenciální aminokyseliny jen tím, že recyklují ty ze stravy.

Neexistují žádné důkazy o nepříznivých fyziologických účincích nižšího příjmu bílkovin, pozorovaných u dospělých, konzumujících vegetariánskou stravu
Děti, které spotřebovávají dostatek energie k pokrytí svých požadavků na růst, by měly automaticky získat dostatečný příjem bílkovin z vegetariánské stravy, přesnější údaje dosud shromážděné u lidí, které posoudily skutečnou (specifickou) stravitelnost oro-ilálního dusíku, ukázaly, že rozdíly ve stravitelnosti mezi rostlinnými a živočišnými zdroji bílkovin jsou jen pár procent, na rozdíl od historických nálezů u potkanů nebo stanovení pomocí méně přesných metod u lidí.

O svaly při vyloučení masa NEPŘIJDEME.
Vegetariáni/vegani mohou mít nižší svalovou hmotu, protože rostlinné potraviny mají celkově nižší kalorickou hodnotu a v celkovém jídelníčku i méně bílkovin. To neznamená, že mají nedostatek, ale menší množství bílkovin méně stimuluje proteosyntézu. Další faktory jsou i absence kreatinu a glutaminu. Suplementace kreatinu má obzvlášt velký vliv na svalovou hmotu u vegetariánů.

A tu story o gladiátorech znáte?
Gladiátoři starověkého Říma byli dominantně vegetariáni. To znamená, že někteří konzumovali i malé množství masa. Jejich strava byla založena především na trojici pšenice, ječmen a fazole.
Což se většinově shodovalo s většinou obyvatel Říma.
Jeden z autorů původní studie si to vysvětloval tím, že u gladiátorů se pěstovalo vyšší množství podkožního tuku pro ochranu cév před sečným poraněním.
Autor vycházel z mylného předpokladu, že po sacharidech se tloustne.
Nicméně v té době nešlo o rafinované sacharidy, ale komplexní sacharidy a žádné dobové vyobrazení nenasvědčuje, že by gladiátoři měli být víc otylí. Šlo prostě o běžný způsob stravování v té době a lokalitě.

.

Závěr:
V závislosti na použitých metodách a kritériích, lze naznačit, že klasická vegetariánská strava dodává více než odpovídající bílkoviny a aminokyseliny. Nedostatečný příjem bílkovin z vegetariánské stravy může nastat, pokud strava nezahrnuje potraviny bohaté na bílkoviny, jako jsou luštěniny (ty nejvíce), ořechy a semena nebo jakékoli bílkovinné zdroje z živočišných potravin.
Osobně se těším na další studie o bílkovinách ve vegetariánské stravě, aby výsledkem pomohly ovlivnit směr této stravy od zbytečných otázek o adekvátnosti bílkovin ve srovnání celkové výživy člověka pro dlouhodobé zdraví u potravin bohatých na rostlinné bílkoviny vs. masa.

Správně naplánovaná vegetariánská i vegánská strava, je zdravá, nutričně dostačující a může poskytovat zdravotní benefity pro prevenci a léčbu některých nemocí.
Tyto diety jsou vhodné pro všechny fáze životního cyklu, včetně těhotenství, kojení, kojeneckého věku, dětství, dospívání, starší dospělosti i pro sportovce.
Vegetariáni a vegani mají snížené riziko některých nemocí, včetně ischemické choroby srdeční, cukrovky typu 2, hypertenze, určitých druhů rakoviny a obezity.

https://www.eatrightpro.org/…/position…/vegetarian-diet.pdf…

A zde obsáhlá kohortová studie s kontrolou na velké množství faktorů v běžné populaci. V publikaci se zmiňují i předchozí studie benefitující rostlinné stravování.
Ale pozor, tohle není studie konkrétně o vegetariánech. Ukazuje to však vztah, že čím méně masa a živočišných produktů se konzumuje, tím lépe a čím více masa, tím hůře.
https://www.ahajournals.org/d…/full/10.1161/JAHA.119.012865…

Studie: Dietní bílkoviny a aminokyseliny ve vegetariánské stravě.
https://sci-hub.tw/h…//www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/31690027…#

Příklad vlivu rostlinné stravy a zdravotního stavu.
Studie: vliv rostlinné stravy na srdeční onemocnění
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6579888/…
(54letá žena s indexem tělesné hmotnosti obezity stupně 3 (BMI 45,2 kg / m 2)) a diabetu II. typu (hemoglobin A1c 8,1%) předložený lékaři primární péče v květnu 2017 s hlavní stížností na edém dolních končetin. Zpracování odhalilo srdeční selhání s depresivní systolickou funkcí levé komory. Na základě diagnózy podstatně změnila svůj životní styl a změnila svůj jídelníček ze „zdravého západního“ na celý rostlinný. Rovněž bylo využito doporučených léčebných postupů při srdečním selhání. Během pěti a půl měsíce ztratila 22,7 kg a zvrátila svůj diabetes bez použití léků na diabetes. Její systolická funkce levé komory se normalizovala. I když nelze určit příčinnou souvislost, tento případ vyzdvihuje potenciální roli rostlinné stravy, která pomáhá zvrátit srdeční selhání.

Zdraví je v našich rukou - když pochopíš.

---

Sdílet