Zrození zemědělství a průmyslu v evoluci člověka

---

Zrození zemědělství a průmyslu v evoluci člověka .... spása nebo záhuba?

(Čti až dokonce - pochopíš, že člověk je nastaven na jinou formu bytí než dnešní převládající styl)

To, že zhruba před 10 000 lety se zemědělství rozšířilo jako nákaza je faktem, který nemůžeme vzít zpět. Zemědělství se po skončení doby ledové vyvinulo v mnoha místech celého světa téměř současně. Před 9 000 lety byla poprvé domestikována v Asii rýže a proso, před 6 500 lety v Mexiku kukuřice. Před 7 000 lety v Andách poprvé vypěstovali brambory. V Africe před 6 500 lety začaly domestikovat obiloviny jako perlové proso, africkou rýži a čirok.
Zásadním důvodem rychlého šíření zemědělství byl růst populace. Ano, zemědělství je jistým "největším omylem" evoluce. Naše populace i díky němu roste daleko rychleji než u dřívějších lovců a sběračů. Příliš mnoho dětí může být i příčinou chudoby, ale také může přinášet i bohatství - levné pracovní síly u činností jako obdělávání plodin, pasení dobytka, hlídání dětí. Ve skutečnosti tak úspěch zemědělství do velké míry stojí na tom, že zemědělci plodí své vlastní pracovní síly efektivněji než lovci a sběrači, což vrací energii do systému a dál zvyšuje plodnost.
Za infekční choroby (tuberkulózu, neštovice, spalničky, malárii, mor, chřipku a pod) vděčíme zemědělství. Proč? Lidé se díky obchodu a společnému sdílení seskupovali do větších kolonií, vesnic a měst a nebyli izolováni tak jako lovci a sběrači. Osídlení lovce a sběrače bylo asi 1 člověk na 2,5 km, za tohoto osídlení bylo nemožné nakazit další obyvatele a co víc? Za nákazy vděčíme zvířatům, které jsme chovali pro mléko, maso a kůži. Lovec lovil, zemědělec choval zvířata. Díky zemědělství a vlivu infekčních onemocnění zemřelo milión lidí. Připomenout bychom si mohli Španělskou chřipku. Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala v letech 1918–1920. Smrtnost pandemie je odhadována na 3 až 5 %, počet obětí se udává mezi 50 a 100 miliony, odpovídající 10 až 20 % z celkově nakažených lidí. Chřipka zabila násobně víc lidí než válka. Dodnes není jasné a už to nikdo nezjistí, kolik životů si pandemie španělské chřipky vzala. Potíže s evidencí tolika mrtvých měly i bohaté země, v rozvojovém světě se nikdo počítáním a statistikami většinou ani nezdržoval. Čísla se tedy značně liší, ale i přesto jsou hrozivá. Chřipka na celém světě zabila mezi 50 až 100 miliony lidí. Zemřelo zhruba dvacet procent z těch, kteří se chřipkou nakazili. Jen pro srovnání - právě ukončená válka za sebou nechala patnáct milionů obětí za čtyři roky. Chřipka se tak v rekordně krátkém čase několika měsíců ukázala být mnohem smrtonosnější než lidské zbraně.
A co mor? Černá smrt se nazývá epidemie moru a řádila v polovině 14 století. Šlo o smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis, která je známá i dnes. První, celoevropská epidemie moru měla na svědomí 25 miliónů mrtvých, tedy asi 1/3 obyvatel tehdejší Evropy. Ano, díky zemědělství jsme přišli o cca 1 miliardu lidí, ale dalších 8 miliard se díky zrychlenému množení populace narodilo. S přínosem léků, vědy a techniky se mnohé změnilo, už i jen ta skutečnost, že nynější úmrtnost dětí je cca. 1% z 20% před asi 250 lety. Ano, ještě za dob mé babičky umíraly děti na dnes banální onemocnění.

Vliv ekonomického hospodářství (průmyslová revoluce)
Zemědělec již s postupem času začal využívat stroje. První parní stroj na počátku 19. století byl průkopníkem v rozvoji automobilového průmyslu a tovární výroby. Zemědělec začal využívat strojovou techniku a ulehčil si od těžké manuální práce. Jen k porovnání potřeby energie lovce - sběrače a zemědělce bylo zjištěno, že potřebovali zhruba stejný výdej energie. Což se s příchodem techniky změnilo. Pojďme se mrknout, co vše dnes máme ulehčeno. Průmyslová revoluce hluboce změnila kolik fyzické aktivity lidé vykonávají nejen v práci, ale i v běžném životě. Auta, jízdní kola, letadla, podzemky, eskalátory, výtahy, domácí spotřebiče, roboty, myčky, vysavače, pračky, klimatizace a ústřední topení. Původní lovec - sběrač ušel denně 9-15 km, dnešní člověk mnohdy ani 500 m, ale mnohdy i 50 km autem. Stručně řečeno, průmyslová revoluce za pár generací drasticky omezila naší fyzickou aktivitu. Když víme, že potřeba energie klesá vlivem snížené fyzické aktivity, musím změnit či kompenzovat tyto vlivy a to buď méně jíst či víc cvičit, jinak ztloustneme. A to už začínáme s jistotou vnímat u současné populace. Dnešní generace nás přerůstá nejen do výšky, ale i do šířky a to díky evolučním změnám, ke kterým patří i dnešní způsob stravování. Zemědělství - přínos škrobů a cukrů na naše talíře. To by ještě nebyl takový problém, kdybychom si z celých zrn neodstranili vlákninu a nekonzumovali rafinované škroby. Na tuto rychlou energii naše organismy nejsou nastavené.
Zemědělci sice neloví a nesbírají plody, ale jídlo si vypěstují či zpracovávají. A co vy? Vypěstovali jste si či vychovali jídlo, které jste dnes snědli? A museli jste ho vůbec upravovat? Průměrný obyvatel západního vlivu stravování zkonzumuje 1/3-1/2 stravy mimo domov a když už vaří, většinou ohřívá a míchá. Z evolučního hlediska průmyslová revoluce změnila naší stravu stejně jako zemědělská revoluce, ne-li víc. Největší změnou která přišla po 2. světové válce a zejména v 70. letech je fakt, že výrobu potravin namísto malých farmářů převzaly gigantické korporace a přišli na způsob, jak co nejlevněji a nejefektivněji pěstovat a vyrábět to co lidem milióny let chutná. TUK, ŠKROB, CUKR a sůl. Výsledkem této vynalézavosti je vrcholový nadbytek levného a kaloricky bohatého jídla.
Představte si lovce a sběrače, měl k mání jen med a pro jeho získání musel ujít spoustu km, vylézt na strom a vykouřit včely. A my dnes? Otevřeme sklenici - nic víc a množství rychlých škrobů máme v jídelníčku několikrát denně.

Závěrem:
Člověk není přizpůsobený na současný styl života. Jsme zrozeni k pohybu a ke konzumaci základních potravin. Naše populace umírá vlivem současné stravy a životních podmínek, které jsme si vytvořili k ulehčení svých prací. Za blahobyt platíme tu nejvyšší cenu. Naše životy.
Co je možné a vede ke změně je pochopení směru, kterým se průmysl ubírá - snažme se z něj vymanit, vraťme se k potravinám, na které jsme milióny let adaptováni. Za pouhých 50 let jsme ve výživě změnili vše, na co jsme kdy byli zvyklí.
Naše zdravotnictví nás nespasí - umí nám pomoci od bolesti a zmírnit onemocnění, ne ho ovšem zastavit či vyléčit. To musíme sami - změnit faktory, které vedly k onemocnění - hledat příčinu. Začni stravou a pohybem!

Napsala:
Pavla Janovská
Nutriční terapeut.

---

Sdílet